Antecepční definice pojmů

Historie

Historie je pokus zjistit, co by mohlo přinést, kdyby společnost byla lépe uspořádaná .

Poznámky: Lidské kolektivy, ale pravděpodobně i mnohé zvířecí kolektivy, si předávají zkušenosti. Základní metoda předávání je přes geny. Ti, kdo v kolektivu obstojí, zanechají potomky, případně více potomků, kteří nesou část prověřené genetické informace do dalších generací, neboli do budoucnosti kolektivu.
Druhým prostředkem je předávání zkušeností pomocí výchovy dětí (mláďat). To probíhá jak přes rodiče, tak přes kulturní prostředí, které si kolektiv v čase vytváří.
Třetí stupeň představují záznamy událostí ve formě historek, které se často přetvářejí do formy mýtů nebo pohádek. Cena mýtu spočívá v zapamatelnosti v mladém věku, a schopnosti mýtu nechat se přenášet do dalších generací. Proto mýtus musí v zásadě obsahovat zdravé jádro, které slouží buď jako výstraha, nebo jako vzor, a je opatřen kulisami umožňujícími snadnější zapamatování.
Další stupeň je snaha zaznamenat skutečné události, ideálně v písemné podobě, i když ani střízlivé předávání zážitků není bezúčelné.
Pátá úroveň se snaží z těchto zaznamenaných zážitků vyvodit poučení ke zlepšení šancí kolektivu na přežití neboli na dobrou budoucnost. Zde se ovšem zvyšuje nebezpečí chybné interpretace a napáchání škod, které dalece převyšují možná pozitiva.
To je současně důvod pro zachováváhíní tradic, který vlastně říká, že když kolektiv přežil s těmito tradicemi až dosud, nemá cenu riskovat změny. A pak historie slouží k zapamatování tradic.

Moc

Moc je v kolektivu představována právem na vděčnost. Čím větší právo na vděčnost určitý jedinec v kolektivu má, tím má větší moc.

Poznámky: Právo na vděčnost může být přirozené, např. pacient je vděčný lékaři, že ho uzdravil, ale také vynucené hrozbami typu "Buď budeš více vděčný, nebo ode mne zažiješ sankci."
Koncentrace vděčnosti v rukou jedné osoby může být jak zdrojem blaha, tak zdrojem neštěstí pro kolektiv.
Osvícený člen kolektivu, který nashromáždil značnou vděčnost, může s její pomocí uskutečnit větší projekty směřující k dobré budoucnosti kolektivu.
Naopak vyšinutý člen, který nahromadil značnou vděčnost kolektivu, ji může až tragicky zneužít a způsobit kolektivu nedozírné škody až i jeho zkázu.
Z důvodu touhy po moci celkem zřetelně vidíme nepoctivé způsoby její koncentrace, např. její ukradení, znehodnocení (třeba pomluvou), nepřiměřenými požadavky na míru vděčnosti apod.

Proč se nepoužívá slovo ANTICIPACE

Slovo "anticipace" vzbuzuje etymologicky pocit "anti"=proti, tedy něčeho proti uchopení, což je matoucí. Proto jsem se rozhodl použít nové slovo ANTECEPCE.

Rovněž druhá část původního slova "-cipace" vychází z latinského "capere", např. ve slově "participace" = "partem capere" neboli "brát účast", což je obvykle užíváno zcela mimo smysl pojmu "cítit", jak jej známe např. ve výrazu "percepce"= vnímání nebo "nocicepce" = "bolesti cítění".Nové slovo "antecepce" chce být blízko právě těmto slovům a ne slovům participace či emancipace.

Třetím důvodem by mohlo být, že slovo "anticipace" je již využíváno v poněkud odlišném významu. S ohledem na dopad Antecepční teorie na chápání světa kolem nás je ospravedlnitelné na ně nenavazovat, ale vytvořit v myslích lidí samostatný vztah k novému pojmu, který je navíc stručnější.
HOME ANTECEPCE

Když sestupujete se schodů, které dobře znáte, nemusíte na další krok takřka myslet. Váš organizmus je předem nachystán na došlap v patřičné výšce, na pevnost schodu, který se pod vámi neproboří, na drsnost povrchu, který pod nohou neuklouzne,...
Vy ten schod předem cítíte. Ne, že by ho předem cítil jen váš mozek. Celé vaše tělo, svaly na nohou, tělesná rovnováha, oči, které se mohou věnovat prohlížení zábradlí nebo výzdobě, to vše cítí předem další schod.

Created by © 2011 - 2024ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek