Dluhopisy

Proč byste si rozhodně měli obstarat nějaké dluhopisy

Výhoda dluhopisů spočívá v tom, že Vám emitent slibuje nízké riziko a zajímavý výnos nad inflací.
Pokud tomu uvěříte, můžete vložit obvykle na několik let své finanční rezervy do rukou právnické osoby, která se zaštiťuje Českou národní bankou, popisuje skvěle působící projekt, který s pomocí dluhopisů buduje a Vám nabízí zhodnocení vašich financí.
Když tomuto lákání podlehnete, budete muset nejméně jednou měsíčně (nezapomeňte si v kalendáři v mobilu nastavit pravidelná upozornění) navštívit stránky insolvenčního rejstříku
Musíte si zde ve vlastním zájmu najít emitenta - což je vlastně dlužník, kterému jste dali k dispozici své finanční rezervy - zda náhodou nevstoupil do insolvence.
Nedělejte si iluze, že by vás přeci musel dlužník předem informovat, svolat schůzi věřitelů apod.. I když to totiž neudělá, a Vy ve lhůtě stanovené insolvenčním správcem nepřihlásíte své pohledávky, žádné východisko, abyste získali zpátky aspoň kousek jistiny (peněz, které jste za dluhopis zaplatili), neexistuje. Ale můžete si zaplatit drahé právníky, abyste se tuto skutečnost oficiálně dozvěděli. Váš opožděný uplatněný nárok bude v každém případě odmítnut.
Ale řekněme, že jste byli obezřetní a včas jste zaznamenali informaci o insolvenci Vašeho dlužníka. Nyní musíte velmi pečlivě vyplnit a odeslat na předepsaných formulářích své pohledávky. Nezapomeňte si zde stáhnout i Pokyny k vyplnění formuláře přihlášky pohledávky, což je 11stránkový dokument, abyste vše udělali správně, jinak se vystavujete riziku, že Vaše přihláška bude odmítnuta pro různé vady.
Pokud ve všem uspějete, bude se zajištěný majetek likvidovat a věřitelé budou z této podstaty uspokojováni. Ale moc se neradujte. Dlužník a emitent si jistě napůjčovali daleko více peněz, než kolik dělá jejich zajištěný majetek. A z toho, co se podařilo zajistit, se ještě musejí uspokojit náklady insolvenčního řízení, a existují zde různé priority, takže když budete mít štěstí, možná za vyplacený podíl budete moci pozvat manželku na trochu lepší večeři.

Takže teď už máte všechny nejdůležitější informace k tomu, abyste se mohli správně rozhodnout.
A) Rozhodně si nějaké dluhopisy kupte - je to úžasné dobrodružství, na které budete léta vzpomínat
B) Možná po přečtení tohoto článečku zaváháte, proč vlastně stát dovoluje firmám dluhopisy (obligace) vydávat a nechrání své občany před skoro jistými ztrátami. Ale nebojte se, stát ví, co dělá. To, že Vás nakonec neochrání, na to má k vysvětlení skvělý aparát. Takže se nebojte, a jděte nakupovat dluhopisy.

Jaký mají dluhopisy význam z hlediska antecepce?

Jak je z teorie patrno, základem vztahů v kolektivu je vděčnost. Nad vděčností je vybudována vrstva peněz, jako anonymizované vděčnosti. Peníze pak primárně slouží k výměně vděčnosti za služby nebo přímo užívaný majetek a to včetně majetkových práv, jako jsou např. licence k softwaru, nebo právo vařit a prodávat pivo.
Peníze ovšem mohou být použity i k nákupu nástroje na uchování hodnoty peněz, což mohou být v tomto případě dluhopisy.
Dluhopis je tedy v třetí vrstvě (vděčnost-> peníze-> dluhopis).
Nad dluhopisy, směnkami, pokladničními poukázkami a akciemi jsou dále konstruovány produkty čtvrté vrstvy, jako různé deriváty, certifikáty, indexové akcie apod.
Všechny tyto operace lze zahrnout pod obchodování s vděčností. Pokud se podíváme na vděčnost z hlediska jejího zajištění proti zmaření, zjistíme, že žádné zcela bezpečné zajištění neexistuje. Např. pokud je mi pan Novák vděčný v rozsahu jednoho týdne pracovní podpory, kterou jsem mu poskytl, a pan Novák náhle vážně onemocní nebo dokonce zemře, s největší pravděpodobností jsem o tuto vděčnost přišel.
Pokud nespoléhám na dlouhý život pana Nováka, nechám si od něj za svou týdenní práci zaplatit v penězích. Tyto peníze ovšem podléhají inflaci, takže moje anonymizovaná vděčnost se s časem "odpařuje". Hledám lepší zajištění shromážděné vděčnosti, a najdu banku, která je ochotná platit za svěřenou vděčnost určitou odměnu ve formě další vděčnosti - tentokrát je mi vděčná banka. Ta svou vděčnost vyjádří ve formě peněz z úroku. Ne vždy ovšem úrok převýší inflaci. Takže mohu hledat, jak by mi banka mohla být ještě vděčnější, a zjistím, že banka nabízí termínovaný účet s vyšším úročením. To je samozřejmě něco za něco - slibuji, že si uloženou vděčnost nevyzvednu dříve, než jsem se s bankou domluvil. Potíž s bankami je samozřejmě zase v tom, že nic na světě není jisté, a i banka se může dostat do insolvence. Když banka umře, je to podobné, jako když umře pan Novák. Menší výhoda spočívá v tom, že banky mohou být ze zákona pojištěny proti úpadku, a pak z takového pojištění vkladatelé něco dostanou zpátky.
No, a co když sáhnu po dluhopisech? Vezmu peníze z banky a koupím si vděčnost třetí úrovně. Jenže otázka je, zda emitent není náchylnější ke "smrti" (insolvenci), než banka. Proč je mi emitent dluhopisů vděčnější, než banka? Protože jeho hospodaření je méně kontrolováno bankovním dohledem, nemusí mít vklady pojištěné, do jeho hospodaření není moc vidět. A má nad svěřenou vděčností větší moc, než banka.
Takže si pamatujme, že vděčnost je vždycky ohrožena ochořením nebo smrtí toho, kdo mi má být vděčný, a přes veškerou snahu nelze sestrojit bezpečný nástroj k jejímu uchování. To je rovněž jeden z důvodů inflace. Protože existuje neustálý rozdíl mezi vděčností vytvořenou, a vděčností uplatnitelnou. Je to jakási obdoba druhé termodynamické věty, že součet všech vytvořených vděčností v uzavřeném systému je vždy větší, než součet všech uplatnitelných vděčností v témž systému.
Vztah k termodynamice souvisí i s tím, že druhá věta termodynamická lze vyjádřit rovněž v teorii informace pomocí pojmu informace. Neměli bychom přehlédnout, že vděčnost je s informací velmi úzce provázána. Subjekt eviduje, že mu je druhý subjekt něco vděčný, a zhruba kolik. Pokud subjekt dlužící vděčnost v primární úrovni zemře, nebo jinak zanikne jeho schopnost dluh recipročně splatit, ztratí se informace na straně dlužníka. Pokud zemře poskytovatel vděčnosti (věřitel), velmi často dojde i k nevymahatelnosti, ztratí se informace na straně věřitele a protože řada dlužníků ráda zapomene na své dluhy, pokud je od nich nikdo nepožaduje vrátit, ztratí se tato informace i na straně dlužníka.